YES!enický půlmaraton

Někdy na jaře jsme se bavili o této akci, které se Lůca s Verčou plánovali zúčastnit. A já, v euforii naběhaných kilometrů během preventivní karantény dostal, jsem nechtěl zůstat pozadu a tak jsem se taky přihlásil. Kromě toho jsem měl v plánu ještě zlomit petrise, což se bohužel nepodařilo. Čas doplynul až do dne D, který byl v sobotu 21.8.2021. A jelikož Lůca nakonec odjela na zahraniční dovolenou, tak reprezentace týmu zůstala jen na Verči a mojí maličkosti. Ráno jsem s celou rodinou vyrazil směr Červenohorské Sedlo a po cestě jsme nabrali i Verču. S drobnými komplikacemi jsme dorazili do lokality startu těsně před ukončením prezentace (zhruba 40 minut před startem). Rychle jsme si vyzvedli startovní čísla, převlíkli se a hurá čekat na start. Ještě před startem proběhl výklad trati a samozřejmě jsme se museli i vyfotit. Jelikož jsme nevěděli co od trati a od sebe čekat tak bylo hlavním cílem dostat se ve zdraví do cíle.

V 11 hodin se ozval startovní výstřel a celý dav se dal do pohybu. My stáli skoro na konci, takže chvíli trvalo než se to před námi dalo do pohybu. Po startu se ihned začalo stoupat po červené turistické značce, nicméně v tom davu to bylo příjemným pozvolným tempem. S Verčou jsme se rozdělili a každý běžel svým tempem. Já se snažil pomalu prosívat dopředu, abych nebyl v takové tlačenici a do dalších pasáží měl více volnosti. Po zhruba dvou kilometrech nás čekalo náročnější stoupání a sestup přes Výrovku – co nejvíce jsem se snažil běžet, ale občas se to na úzké cestě ucpávalo a tak sem musel chvílemi jít. Po seběhu byla pohodovější pasáž, následovaná dalším náročným stoupáním po kořenech a kamenech na Malý Jezerník, kde jsem zvolil spíše svižnější chůzi než běh. Přes prkenné chodníčky (které by občas potřebovali opravit) jsme se dostali na první občerstvovací místo – na Švýcárnu. Jelikož jsem měl dostatek pití i jídla, tak jsem jej (stejně jako všechny další) prolítl a pokračoval ke stoupání na rozcestí pod Pradědem.

Stoupání po rozbité, ale zpevněné cestě mi sedělo a tak jsem držel svižnější tempo a postupně předbíhal běžce přede mnou. Nahoře na rozcestí jsem do sebe vymačkal dětskou přesnídávku a pustil se střemhlav dolů k Ovčárně. Ukrutnou rychlostí 🙂 jsem míjel davy turistů proudících nahoru i dolů. Na Ovčárně u horské služby jsem minul občerstvovačku a vydal se do těžkého stoupání na Petrovy kameny, které jsem částečně vyklusával a částečně šel. Nahoře následovala hřebenovka směr Jelení studánka. Tato část byla příjemná bez nějakých náročných stoupání a tak se mi běžela velice dobře, akorát bylo třeba dávat si pozor na volné kameny. Za Jelení studánkou to pro mě byla velká neznámá, protože při veškerých tůrách jsem se dostal maximálně ke studánce. Nicméně trasa pokračovala ve stejném duchu směrem Skřítek a já si liboval, že do cíle to bude pohoda (to sem ještě netušil co přijde za peklo). V jednom mírném výstupu jsem se snažil z kapsičky vesty vytáhnout gel abych doplnil energii. Bohužel jsem ale lama a nemoh jsem si vzpomenout do které kapsičky jsem ho dal a tak jsem měl smůlu. Trasa se postupně dostala až ke Ztraceným kamenům a tam nastal 3 kilometry dlouhý masakr. Hned za nimi nás čekal brutální seběh po kamenech, který se sice chvílemi zmírnil a změnil v širší cestu, ale celkový seběh skončil v podstatě až v cíli na Skřítku. Během této pasáže moje stehna zažívaly brutální peklo a já myslel, že mi shoří. Chvílemi jsem myslel, že mě nohy přestanou poslouchat jak už nic necítili a já se tam někde rozplácnu. Naštěstí jsem to ale vydržel pouze s mírnou křečí v lýtku až dolů a radostně se dostal do cíle.

V cíli jsem se pak ani moc neohřál a už mi zvoní telefon a Verča volá kde se nacházím, že právě doběhla. Tak říkám tyyy jooo, ona je prostě dobrá a vyrážím jí naproti. Jen mě mrzí, že jsem to trochu podcenil a nestihl jsem ji vidět dobíhat abych ji zafandil. Každopádně má můj velký obdiv, že to takhle dobře zvládla, obzvláště když si myslím, že takovouhle vzdálenost ještě nikdy neběžela ani po rovině, natož pak v kopcích!!!

Na závěr musím říct, že to byla parádní a dobře zorganizovaná akce, která byla pro nás velkou výzvou. Pořadatelům děkujeme za organizaci a těšíme se na další ročník, kde by za náš tým mohla být větší účast – co vy na to, půjdete do toho? Já to mám určitě v plánu a budu určitě chtít posunout své limity a zlepšit se. Anebo, že bych běžel celej maraton? 🙂

Výsledky

Závodník	Čas	Umístění	Umístění v kategorii
Verča	3:11:05	324	51
Martin	2:19:59	127	54