Mamut 2021 | KP Cycling

V uplynulém závodním víkendu jsme se já, mrtvola a malý Míša přihlásili do domácího závodu Mamut bike. Já si vybral 50 km MTB, Honza si střihnul krátkýho bajka (30ka) a na Míšu čekal v neděli dětský závod v délce 3 km.

Před samotným závodem bylo potřeba se trochu rozjet – já absolvoval cca 10km trasu z domova a Honza se rozjel na místě. Závod startoval v 10:30 a klasicky jsme si šli na start stoupnout 10 minut před výstřelem – odmítám mačkat se půl hodiny ve startovním koridoru. V koridoru jsme prohodili pár slov a pozdravili známé tváře. Po výstřelu začali všichni divočit jako kdyby se měl závod rozhodnout hned v první zatáčce a tak se mi o řidítka zachytla jedna slečna, kterou nevybíravým způsobem předjel zprava nějaký borec co si myslel že je mistr světa. Naštěstí jsme to ustáli.

Poté již závod probíhal standardním způsobem. Celou dobu jsem si myslel, že jsem Honzovi ujel, pak se ale najednou objevil ve stoupání nad Čekyní přede mnou a já se divil, kde se tam vzal 🙂 První část trati utíkala celkem rychle. Na louce za Penčicemi jsem udělal školáckou chybu a objevil se na zemi – snažil jsem se předjet borce zleva a ona tam byla vyjetá kolej schovaná pod trávou a já se poroučel k zemi. V druhé části trati už to nebylo tak slavný a mě se občas jelo blbě a navíc mě pobolívaly záda. Bylo to hlavně tou tratí, jejíž povrch se mi moc nelíbil a pořád se jezdilo po makadamu, štěrkovitých cestách a v trávě což mě strašně demotivovalo. Toto nebyl zrovna můj šálek kávy a i na fullu jsem z toho byl celkem vytřepanej. Pokaždé když jsme pak najeli na nějakou lesní cestu, trailík a podobně, tak jsem najednou ožil a více si to užíval. Nejvíce se mi asi líbila lesní část před Svrčovem, poté dolů do Lazník a nakonec motačka nad Vinary.

Před cílem jsem pak využil silničářské zkušenosti z dojíždění do práce, zalehl na řidítka a stáhl ještě dva lidi před sebou a do cíle dorazil na 50. místě v čase 2:36:27. Honza pak na krátké trati dojel 41. (13. v kategorii) s časem 1:47:18. Oba jsme byli celkem spokojeni, nicméně u sebe vydím ještě velkou rezervu 🙂

Dětský závod

V neděli byly pak na pořadu dětské závody, kam se moc těšil Mišánek. Bohužel počasí ráno nevypadalo moc lákavě a tak bylo deštivo. Nakonec se ale umoudřilo a na start Míšovi kategorie bylo pěkně a sucho. Náš cíl byl vyzkoušet si závodní atmosféru a především také “nové” (taťkova stará karbonová 26ka) a větší kolo na kterém seděl poprvé v sobotu před závodem.

Na startu to bylo našlapáno dětmi ambiciózních rodičů a tak si Míša raději stoupl do poslední řady. Po startovním výstřelu se rozvážně vydal na 6 půl kilometrových okruhů a během nich se mu podařilo předjet 3 děti a tak skončil celkově na 10. místě z 13 ti startujících. Celý závod se mu líbil a tak už se těší na nějaký další.